Hipoterapie

Základní okruhy léčebného ježdění

1. Hipoterapie – základem je stimulace jezdce trojrozměrným pohybem koně. Tento pohyb napodobuje chůzový mechanismus člověka a vede k uvolnění spasticity. Další stimuly jsou přenášeny na páteř, zapojením mezilopatkových a zádových svalů dochází ke vzpřímení, ovlivnění postury a tím k prohlubování dechu. Toto napomáhá k nácviku chůze, koordinaci pohybu, tréninku rovnováhy, posilování ostatního svalstva se sklonem k oslabení. Používáme se zejména u dětí s dětskou mozkovou obrnou, lehkou mozkovou dysfunkcí, skoliózami, ortopedickými vadami a dechovými obtížemi, roztroušenou mozkovou sklerózou. Pro tuto formu hippoterapie je nutná indikace (doporučení) odborným lékařem – neurologem, rehabilitačním lékařem, ortopedem.
2. Léčebně pedagogickopsychologické ježdění – je to způsob jízdy na koni nebo pouhý kontakt s ním. Má nezanedbatelný vliv na psychiku. Do této formy jsou odborným lékařem (psychologem, psychiatrem) zařazování klienti s poruchami chování, neurologickými obtížemi a mentální retardací. Principem práce s pacientem v této oblasti je neustálé sledování jeho psychického stavu s využitím momentálních pozitiv pro dosažení určitého cíle. Tento způsob je vhodný jako doplňková léčba při problematických vztazích rodičů a dětí (zapojení rodičů do cvičení a také léčba závislostí.
3. Parajezdectví – jezdecký sport rozšiřuje sportovní aktivity handicapovaných a napomáhá k jejich integraci do společnosti. Pacientům odkázaným trvale na vozík nabízí kůň svobodný pohyb v přírodě bez ohledu na překážky. Propůjčuje oči nevidomým. Některým nabízí možnost soutěžení se zdravými, tím zvyšuje jejich sebevědomí a dává smysl života ve společnosti.

Certifikáty